Plašákův cyklodeník

 Čas kvapí takovou rychlostí, že než se člověk dostane k opravě kola, uteče měsíc, ani nemrkne. Dlouho jsem nechtěl kolo ve sklepě ani vidět. Ne, že bych nechtěl jezdit, ale děsil jsem se rozsahu poškození a tím pádem nutných oprav. Ale nastal čas svátků a prodlouženého volna a já to vzal jako jedinečnou příležitost, která se nebude opakovat. Odvážil jsem se do sklepa pro kolo. Dotáhnul jsem to domu a jal jsem se servisování. Pustil jsem se do toho celkem s chutí a nakonec to pojal jako takovou GO. Sundal jsem skoro všechno co šlo a opravoval a čistil a leštil. Nejvíc jsem si vyhrál s přehazovačkou a závěsem. Ten bylo potřeba narovnat a víceméně se to podařilo, že je teď možná rovnější než kdy předtím. Přehazovačku jsem sundal, včetně vodících kladek a začal na ní pracovat s modelářskou bruskou. Brousil jsem a leštil dost dlouho, několik hodin tomu věnoval, ale výsledek se dostavil. Vypadá docela slušně.

Před a po akci...

 Bohužel krytky na dualech jsou kaput a nový možná nepůjdou sehnat, ale pokusím se o to. I bez nich to ale bude řadit a jezdit. Tak jsem je jenom srovnal, zbrousil a vylešil odřené plochy a je to. Už jsem se s tim nemazal jako s přehazkou, jinak bych na tom strávil víc času, než bych chtěl. Nakonec jsem i vyčistil převodníky, řetěz, kazetu, vyměnil sem tam řadící lanko, promazal bovdeny, brzdy, dal novou omotávku, promazal ložiska v kolech, naladil kónusy atd... až bylo hotovo. Sláva veliká, Pelska zase vypadá k světu. A teď už jsem jenom čekal, kdy vyrazím na švih.

 Hned druhý den po práci jsem si hrál s myšlenkou, že bych jako pod záminkou štelování nového nastavní vyrazil. Počkal jsem na milovanou ženu až přijde z práce a oznámil jsem jí svůj záměr. Docela se to setkalo s pochopením, tak jsem přibalil na cestu šroubovák, oblíknul dlouhý hadry a celkem pozdě, až kolem 18 hodiny vyrazil. Taky jsem potřeboval vyhnat rýmu z nosu a kašel z krku :-). Jen jsem si ujasnil, že dám aspoň 30 km, jinak nemá cenu se oblíkat :-). Byl takovej chladnej vzduch a 14 stupňů. tak jsem vzal bohužel čapáky a dlouhej dres, ale vyplatilo se, bylo takový jako bych řek severní bezvětří :-).

 Tady u nás před barákem jsem nevyrazil zběsile jako obvykle, ale v klídku dobrzdil před zatáčkou a tu osudnou jsem jel jako posranej a pěkně jsem se bál. To by byla prdel, kdybych to i v týhle malý rychlosti zavěsil napadlo mě... Naštěstí to klaplo a tak jsem to po projetí zatáčky pustil pěkně dolů. Už to zase letí, paráda. To je vám tak nádhernej pocit, kamarádi Plašáci, když ty galusky řvou, no znáte to. V tu chvíli jsou všechny starosti zahozený někde daleko za hlavou a člověk si užívá ten opojnej pocit z jízdy...

 Tak jedu takhle stejnou trasu jako párkrát, obvyklou kontrolní časovky trať a vůbec se s tim nemazlim. Nasazuju takový akorát tempo těsně před maximem, abych měl ještě malou rezervu, však je 5.5. a já jel poslední regulérní jízdu vlastně 14.3. Dost dlouhá doba na to, začít trénovat uplně od nuly. Ale nedbám na takový myšlenky a rvu to jak to jen jde. A ono to docela jde. V minulých báchorkách jsem psal, že tuhle časovku jsem jednou jel 1:07:34 a 1:06:50, teď to nebude taková sláva na těch 32 km, ale s časem o 3 minuty delším jsem spokojen. Taková rychlovka po práci za 1:09:50 po 1,5 měsíční pauze mi dává naději, že bych přeci jenom mohl ještě ty letošní Doksy vyhrát. Co vy na to Plašáci?

Klasická trať, Žebrák, Točník a zpět.